Stoupneš si a zabijí tě

19. ledna 2013 v 17:11 | Taka Ito |  povídky - yaoi, shounen-ai
pairing - GerIta
Fanfiction
shounen-ai



"Hej, Itálie!!" křikl statný voják, který nabíjel svou zbraň. "Copak, Doitsu?" odpověděl mladý Ital, aniž by si uvědomoval, že je ve středu bojiště. "Skloň se!!" zařval na něj Němec a skrčil se. Na to následovala palba na jejich zákop. Všude kolem poletovaly kusy hlíny a hluk zbraní přehlušoval křik raněných. Němec vykoukl z příkopu a zamířil. Najednou ucítil palčivou bolest na levém rameni. Bolestně se skácel. Do jeho uniformy se začala vpíjet rudá krev árijce.
Ital, který se doteď krčil a zacpával si uši, se překvapeně podíval, co se děje. "Ludwigu!!" zakřičel a vstal. "Skrč se sakra! Skrč se!!" začal po něm řvát árijec. Mladík se rychle skrčil a dolezl ke zraněnému. Němec se křečovitě držel za rameno a zatínal zuby. Ital se slzami v očích sledoval vojáka, který se svíjel bolestí. "Hlavně nebreč! Vždyť to nic není!!" nadával mladíkovi a začal si zdělávat uniformu.
Jakmile ji s obtížemi vysvlékl, podíval se na vystrašeného vojáky sedícího opodál. "Feliciano! Teď mě poslouchej! Musíš mi z té rány vytáhnout kulku!" křikl na něj Němec s nadějí, že to udělá. "Ale-" začal namítat vystrašený Veneziano. "Žádné "ale"! Tohle je válka, Feliciano! Tady se umírá! A já umřít ještě nechci! Takže buď to uděláš, nebo tu umřu a ty pak se mnou!" už zoufale křičel árijec.
Itálie, ač nerad a se slzami v očích, začal pomalu ohmatávat ránu. Z lékárničky, kterou měl Němec po boku, vytáhl desinfekci a pinzetu. Pinzetu polil desinfekcí a ponořil ji do rány. Ludwig tlumeně zaskučel. Konečně Veneziano vytáhl z rány kulku.
Jeho ruce byly zakrvácené árijcovou krví. "Teď mi to musíš zašít a ještě před tím vydesinfikovat, Itálie!" rozkázal Italovi. Ten se na něj prosebně podíval. "Dělej!" zařval už vyčerpaný Ludwig a zaklonil hlavu. Po tváři mu začala stékat slza. Ital se domníval, že je to kvůli desinfekci, ale mýlil se. Němec litoval toho, že vůbec do nějaké války šel, ale ještě více ho přímo štvalo, že do téhle krvavé a nebezpečné války zatáhl i Itálii. Podíval se na Itala, který se soustředil na správné čištění rány a později zašívání. Poté začal ránu obvazovat. "Díky…" hlesl Ludwig. Veneziano se podíval do očí árijce. Ten se na něj smutně usmál a vzal Itala za paži. "Pojď sem a opři se. Teď se tu nic velkého dít nebude. Bylo by zbytečné teď do války zasahovat" zachraptěl a donutil Feliciana, ať se opře vedle něj. "Promiň.." po chvíli prolomil pomlku mezi jejich rozhovorem Ludwig. "Za co?" otázal se Ital a otočil hlavu směrem k blonďákovi. "Promiň za to, že jsem tě do té války zatáhl. Delší dobu jsi byl neutrální. Měl jsi tak zůstat! Takhle ti hrozí dost velká újma. Taková, která čeká mě…" řekl a podíval se mu do očí. "Eh? Ale já ti chtěl pomoct!" křikl na něj vystrašený veneziano. "Vždyť-!".
"Há! Takové dvě hrdličky!" zlověstně řekl někdo, kdo stál přímo nad zákopem. Kouř se rozestoupil a ukázal zákeřný úsměv muže malého vzrůstu. "Anglie!!" vykřikl Němec a změnil svou pozici na bojovnou. Itálie se strachem přitiskl k Ludwigovi. "Co kdybychom vás sprovodili ze světa společně?" řekl a kolem něj se rozestoupilo mnoho mužů. Arthur vytáhl zbraň. "Jak více udělat, aby umírání Německa bylo co nejvíce bolestivé?" položil Brit řečnickou otázku a namířil na Itálii. Ten vyjekl a árijec se dal ještě více do pozoru. Anglie se rozchechtal a povolil pojistku. Vystřelil.
Na Veneziana vystříkla krev. Ital se nevěřícně díval, jak Němec se kácel k zemi. "Itálie, ty máš štěstí!" zasmál se Arthur. "Chtěl jsem tě zabít a místo toho za tebe dal svůj život Němec!" utíral si svou imaginární slzu od smíchu. Pak přestal. "Bohužel, tohle byla má poslední kulka. Tak nic.. Nechám tě tu s tvým milovaným" dořekl a dal pokyn svým vojákům k odchodu.
Veneziano se nevěřícně díval na německou uniformu, která se pomalu, ale jistě měnila v jednu červenou skvrnu.
Německo byl ještě při vědomí. Veneziano si jeho hlavu položil na klín. "Kde je?" zachraptěl Ludwig a začal vykašlávat krev. "Odešel pryč" zasípal Veneziano a jeho slzy kapaly na tvář umírajícího. "Hlavně nebreč!" zašeptal blonďák a z posledních sil mu začal stírat slzy. Itálie se naklonil ke rtům árijce a políbil ho. Oba dva pootevřeli ústa a líbali se dál. Feliciano cítil pachuť krve, ale nechtěl, aby tahle chvíle skončila. Chtěl, aby s Ludwigem mohl zůstat na vždy.
Ital zvedl hlavu a podíval se na Němce. Ten byl bledý kvůli velké ztrátě krve, avšak jeho obličej mu zdobil jemný úsměv. "Zachraň se… Za chvíli sem dorazí Francouzi nebo někdo nepřátelský. Hlavně si nestoupej… Musíš žít… Proto, nech mě tu a uteč!" dal se do záchvatu kašle. "Ale radši se krč! Nezvedej se!" řekl a pomalu zavřel oči. "Ich liebe dich" zašeptal poslední slova a skonal v náručí Feliciana. Tomu tekly proudy slz, které nešly zastavit. "Když si stoupnu, zabijí mě?" zeptal se sám sebe a podíval se na mrtvou tvář Ludwiga. Jemně ho políbil na rty, které byly již bez života. Pak jeho tělo opatrně odložil. Pomalu si stoupl a zašeptal:" Ti amo, Luigi, ti amo…"
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Shizu-chan Shizu-chan | Web | 19. ledna 2013 v 19:31 | Reagovat

T-To si děláš srandu?! T.T
Takhle mě rozbrečet, to se dělá? T.T

... a proč jsi tím špatným udělala Iggyho!! TwT proč ne třeba Francise nebo Alfiho? Proč zrovna Iggy? TwT

nyaaaa T.T

... mno... ale jinak to bylo hezký TwT ... i když ne na moje nervy x'D

2 taka-ito taka-ito | E-mail | Web | 19. ledna 2013 v 20:23 | Reagovat

jéééj! gomééén! :D mno, ono to původně mělo skončit dobře *psala jsem to ve škole v chemii*, jenže když mi učitelka z testu za 3, tak jsem byla tak na ni naštvaná, že nakonec moje povídka skončila takhle.. :'D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama